Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

[111,21 km, 2018: 1 259,31 km; převýšení 470 m, celkem nastoupáno: 12 382 m]

Že se nedá v Třeboni vyšlapat kilometr? Že tu nejsou kopce? Vyvedu vás z omylu. Dnes jsem se totiž vydal prozkoumat, jak to vypadá za východ od Hojné Vody, proto musím stále na jih, tedy Domanín, Kojákovice, Jílovice a v Petříkově odbočit ze silnice mezi rybníky Vybírač a Smutný. Nedoporučuju to brát zkratkou a poctivě objet rybník Horní Stávek vlevo po hrázi. Rovně to sice jde, ale víc jsem kolo vedl, než jel. Dál cesta vede přes Svébohy do Horní Stropnice, kde jsem se stavil na oběd ve Stopnické hospodě, která mne duchem i jídlem vrátila do dob hlubokého socializmu, dlužno ale napsat, že za cenu neočekávaně nízkou jsem se najedl dobře.

Pak už hurá do kopce, směr Černé Údolí, z nějakým 550 m se vyškrábu až do 810 m.n.m. ve Staré Huti a pak až do 900 m.n.m. nad Lukovem, kde překračuji státní hranici do Rakouska. Až sem to byl asfalt, v Rakousku končí sranda a přichází rozbité prašné polní cesty, žádná radost to není. Navíc se na těchto "cyklostezkách" připravujete o nabyté výškové metry aniž byste si to užili nějakým ostřejším sjezdem. Dostanu se až do Lauterbachu, kde to co nejrychleji otáčím zpět do vlasti, z Harbachu to k hraničnímu přechodu vede zase trochu do kopce, ale už je to řádná silnice. Na přechodu nějaké naivistické umění, kterému neholduji a tak si to konečně mohu užít z kopce dolů po asfaltu do Šejby. Nechce se mi sjet až pod Šejbický vrch a beru to přímo kolem místního kálku přes pole nahoru k silnici.

Greenway RD se jmenuje cyklostezka, po které absolvuji krásný sjezd až před Veveří, kde přejíždím vpravo na cyklo 1048 Paměti Novohradska. Je to nahoru dolů ale dá se to, jen před skanzenem ochrany státní hranice před přechodem Nové Hrady - Pyhrabruck mě trošku vyděsilo asi 14% stoupání. Dál už to ale nestojí za nic, rozbitá blátivá cesta a tak co nejrychleji mizím z lesa do civilizace. Z Nakovic už je to zase okresní silnice a rychle to ubíhá. Pokračuji přes Žofinu Huť do Dvorů nad Lužnicí, před kterými se v malém občerstvení u cesty zastavuji pro vodu a doplňuji energii kafíčkem. Ze Suchodola mířím přes Benátky k Barboře a pak už přímo Přes Brannou do Třeboně do řízkárny.

Závěrem je zjištění, že sjíždět z Hojné Vody do Rakouska je k ničemu. Na druhou stranu jsem si udělal osobní rekord, 111 km jsem ještě nikdy na kole neujel. V tomhle vedru se to pak cení dvojnásob.