Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Druhý mlýn má jeden nedostatek, není tam internet a recepce vám informace o cyklobusu nebo vlaku nepoví. Včera jsme tedy na vršcích Krušných Hor zalovili na netu a zjistili, že stačí sjet po cyklostezce do Chomutova k Penny, kde je zastávka busu, který občas bere kola (nutno zjistit dle aktuálního data!). Nedaleko je i nádraží a vláček do Křimova pod Šebík také jezdí, takže by se dal využít i ten. Vyvezli jsme se tedy až na Šebík, čímž jsme si ušetřili 500m převýšení.
Dalo by se říct, že jsme plni energie vyrazili směr Klínovec, ale vedro nás opět přinutilo to vzít jen k vodní nádrži Přísečnice a pak kolem Jelení hory zpět k Satzungu a nad Šebík. Opět bez možnosti se občerstvit, když nepočítám Karlův pramen nad Přísečnicí. Po krátké výměně názorů jsme se nevraceli po velmi frekventované silnici od hraničního přechodu, ale rychle jí přejeli a kolem Polské bažiny se stočili do Bezručova údolí, kterým jsme dojeli zpět.
Dojem z Krušných Hor je takový rozporuplný. Příroda je tu krásná a stejně tak krásné je, že tu opravdu mnoho lidí nepotkáte i v sezóně. Bohužel tu asi díky tomu budete těžko hledat, kde se nějak občerstvit, což je ve vedru trošku problém. Příště bychom tedy jeli spíše na jaře či na podzim, v každém případě ale s nejméně tisícovkou najetých kilometrů, aby nás ty místní kopce tolik netrápily.

Zítra nás čeká přejezd do Třeboně, který strávíme v Kyselce, ale ještě před tím se podíváme na Hasištejn.