Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

První den v Česko-saském Švýcarsku absolvujeme asi vůbec nejhorší trasu, která se tu dá jet. Z Tokáně po cyklo 3076 do Zadní Douboce (bývalé) to je stále nahoru a dolů po místy dost kamenité lesní cestě, ale jakmile se sjede ke Křinici, už je to jen pohoda. Od Brtnického mostu jedeme tedy na sever do Kopce, kde jsme měli vyhlédnutou hospodu, která je bohužel dnes zavřená. Místní nám radí, že v Brtnici je také restaurace a tak končíme U Krkovičky. Na první pohled se nám jevila podezřele, ale když přinesli jídlo, hned jsme ji zařadili mezi naše oblíbené. Z Brtníků vyšlápneme malý kopeček nad vesnici a v lese se dáváme doprava, abychom podle Vlčího potoka opět sjeli ke Křinici. Zastavujeme kousek před Kyjovem, abychom si prošli Köglerovu naučnou stezku přes zříceninu Kyjovského hradu plnou schodů, úzkých průchodů mezi skalami i výhledů do údolí Křinice. Nic pro klaustrofobiky a otylé.
Z Kyjova se stáčíme k jihu a mírným stoupání se dostáváme do Doubice, což je hodně zajímavá víska. Nejen, že tam mají knihovnu v autobusové zastávce, ale za Starou hospodou tam najdete desítky dřevěných soch a skulptur, včetně obrněného transportéru a Gotwaldovy sochy, my se zde ale zastavujeme na kávičku v Krčmě U rytíře. Podle nyní suchého Doubického potoka sjedeme k Saule, odkud je to mírným stoupáním Na Tokáň, kde bydlíme, pouhé 3 kilometry.