Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Být zde a nevidět Dolský mlýn by byl hřích, třetí cyklovýlet proto míříme právě sem. Opět sjedeme do Jetřichovic, ale dnes se nebudeme drápat na Vysokou Lípu, uhneme ke Starému mlýnu a po žluté dojedeme až na Dolský mlýn. Ten je známý z mnoha pohádek, fungoval až do války, kdy byl opuštěn a pustne, ovšem první zmínka o něm je již z r. 1573. Cestou mineme majestátní Královský smrk s obvodem kmene 342 a výškou 35 m, který má být starší než 200 let.Od mlýna vede cesta bohužel jen nahoru a přestože je to značená cyklostezka, kolo se po ní dá leda tak vytlačit. Naštěstí je to jen pár stovek metrů, dál ke Kamenické Stráni s roubenými domečky je to už po rovině. Za Růžovou je indiánská vesnička Rosehill, po sezóně bohužel už bez života.
Oběd si dáváme v Janově Na točně a můžeme toto místo jen doporučit. Do Hřenska sjedeme kolem Janovské vyhlídky, kterou jsme již před pár dny navštívili, to když jsme si dali pěšky obě soutěsky a Pravčickou bránu z Mezní Louky. Že nám nahoru žádný autobus s koly nepomůže, jsme zjistili včera, zastavujeme se tedy v Hřensku jen na kávičku se zákuskem a poctivě si to stoupání dáváme znovu. Zuzanka po silnici, my tři pak zkoušíme cestu k Mezné a dlužno sdělit, že to žádná velká jízda není. Mimo to, že to celkem kopec, je lesní cesta samý kámen a tka jsme rádi, když v Mezné najedeme na asfalt. Chvíli tam hledáme Pravčickou bránu, což se nám nakonec s trochou fantazie daří a na Mezní Louce se setkáváme se Zuzankou.
Další cíl je Malá Pravčická brána, před níž ale musíme zdolat jednu slušné stoupání po Nové cestě, alespoň že to je po asfaltu. No a pak už jen sjedeme Hlubokým dolem k České silnici a stejně jako včera se na Tokáň vrátíme Mokrým a Táborovým dolem, s již zmiňovaným výšlapem nakonec.