Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

[69,49 km, 2017: 323,32km; převýšení 200 m, celkem nastoupáno: 3 009 m]

Dlouho jsme tam nebyly, takže dnes je cílem Bučický mlýn. Mají to tam o něco větší a útulnější, i jsme tam tentokrát pojedli. Přes Seletice a Domousnice jsme chtěli dojet až domů, ale ještě se nám chtělo, tak jsme ještě vyšlapali na Veselici a protáhli to dalším stoupáním kolem Záhub a pak lesní zkratkou na Rachvala v Bousově. Tuhle cestu jsem poprvé prozkoumal na jaře 2015.

[50,43 km, 2017: 373,75 km; převýšení 165 m, celkem nastoupáno: 4 030 m]

Hezká padesátka, kterou jezdíme, když je velké vedro. Za pár dnů navíc otevřou nově zrekonstruovanou silnici na Kost a je to poslední možnost, jak se pro ní projet bez aut.

[36,64 km, 2017: 410,39 km; převýšení 114m, celkem nastoupáno: 4 540 m]

Dnes s námi vyráží i Evička se Standou, musíme tedy volit něco kratšího, tedy přes novou rozhlednu na Čížovce na Branžež a Přepeřemi pak domů.

[62,89 km, 2017: 473,28 km; převýšení 144m, celkem nastoupáno: 5 061 m]

Zvládnu to na kole do práce? Autem to je tak 20 minut, na kole jsem to nakonec dal asi za hodinu, průměr přes 20 km/h i s polními cestami je myslím na horáku slušný. Zpět jsem to pak vzal přes Jemníky na Chlum s průměrný stoupáním 4,5% na 2,5 km. Pak už jen pohoda přes Ledce a Bousov domů.

[62,91 km, 2017: 536,19 km; převýšení 200 m, celkem nastoupáno: 5 710 m]

Ve Dvoře Seletice se pravidelně o víkendech griluje a vůbec podává dobrá strava (až zlepší obsluhu, budou už zcela dokonalí). Dnes tam máme sraz s kamarády, takže bereme Evičku a Standu a hurá za Andrejkou a Jardou, co má po operaci kolena.
Z Čakanu jedeme tentokrát nám zatím neznámou cestou Peklem. Musíme tedy ve Skuřině uhnout dolů a pak mezi chatkami až do Libáně. Pod rybníkem Ryba na Zelenecké Lhotě nacházíme zajímavý příbytek nějakých přírodních lidí. V létě asi OK, ale jak tam žijí v zimě?
Následuje Kopidlno, Bučický mlýn a ze Seletic už pak známou cestou Ujkovice, Domousnice, Bousov, Sobotka.
 

[96,47 km, 2017: 632,66 km; převýšení 165 m, celkem nastoupáno: 6 790 m]

Hledat místa, kde jsme v okolí nebyli, je stále těžší. O to radostnější je, když nějaké takové najdeme. Dnes se to povedlo, do Bělé jsme to vzali po silnici, což bylo velmi příjemné, protože tam nyní už moc aut nejezdí a vede hezky lesem podél potůčku. Najedli jsme se už v Klokočce v Bakově, protože pak už dlouho žádné kloudné restaurační zařízení nepotkáme.
Ze Bělé pak vyrážíme omrknout, jak se žije imigrantům v Jezové, abychom se po pár kilometrech objevili na planině před Kuřivody (Ralskem), jako vystřižené z westernu. Míjíme obrovskou fotovoltaickou elektrárnu a kolem tvrze Kuřivody pokračujeme do bývalého vojenského prostoru dnes zvané obora Židlov, kde se volně prohání stádo zubrů (my bohužel viděli jen ty na fotkách). Je tu krásně, ale je čas na návrat a tak odbočujeme na Jabloneček, Mukařovem a Borovicí přijíždíme do Mnichova Hradiště. Pak už je to známá cesta přes Kněžmost a pochopitelně drhlenský kopec domů.