Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Když jsme to museli včera zkrátit, dáme si dnes stovku (letošní první), snad nám to počasí dovolí. Zároveň pokoříme letošní tisícovku kilometrů, tedy co se zde oficiálního počítání týče, naše tachometry totiž už ukazují o něco více.
Musel jsem ještě jednou vidět megamaxi vietnamský obchod s kýči v Českých Velenicích. Nejedeme ale přes Jílovice, kde jsme byli včera, ale přes Jiterní Ves, kde na nás zaútočí nějaký šílený, na volno puštěný psík, a Nepomuk (ne, to není TEN Nepomuk). Na oběd se zastavujeme v oblíbené nádražní restauraci v Jakule. Sádroví trpaslíci opravdu nezmizeli, nabídka je rozšířena o zlovlky, gorily, nebo o barevné koule na plot. Ani tentokrát jsem nesebral odvahu se tam zajít podívat, pohled přes plot opravdu stačí.
Dnes to ale nevezmeme přes Krabonoš, ale zkusíme projet Gmündem a na naše území se vrátíme za Breitensee. Jde to, provoz není tak hustý, i když je to silnice první třídy.
I dnes nás nakonec déšť dožene, ale je to jen chvilka a my jí přečkáme v přístřešku u Velkého Londona za Tokáništěm. Pak už nás čeká rybička U sumečka, Chlum, Kosky, Dlouhý most přes Lužnici a už jsme v Třeboni, na tachometrech přesně stovka. Zbývá se odměnit pivem v pivovaru, které nám letos nějak překvapivě chutná!

Téhle cestě říkáme "vodní", protože z Lužnice až do Vlkova se jede téměř stále podle rybníků (Potěšil, Víra, Naděje, Horák, Rod, Fišmistr, Baštýř, Pěšák, Pražský, Překvapil, Nový, Krajina a Vlkovský). Ale než k nim dojedeme, zastavujeme se v Horních Slověnicích na polévce (mají tam impozantní jídelák a opravdu vám udělají cokoliv tam najdete), projedeme kolem Dvořiště do Smržova a pak podle Velkého Tisého do Lužnice. Obědváme v Kleci U Kačerů a ve Vlkovské hospodě si dáváme už jen kávičku s dortíkem. Na cestě zpátky si projedeme křížem krážem Koleneckou oboru a okolí, od  hráze Rožmberka to je domů už kousek a my nejsme vůbec líní si dojet až na druhý konec města do pivovaru pro dnešní odměnu, i když to bylo "jen" necelých 70 kiláků.