Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Srpen za chvíli skončí a tak využíváme cyklobusu, dokud to jde. Ze Sobotky musíme na Vyskeř a tam přesednout.

Na Vyskeř moc lidí nejezdí, z Turnova na Malou Skálu a dál na Kozákov to bývá horší, dnes nás ale mnoho nejede. Vystupujeme už nad Rakousy, chceme se totiž podívat jak to vypadá s mostem přes Jizeru a nechce se nám šlapat z Malé Skály do kopce.

Most od Rakous není v té zeleni skoro ani vidět. Google nedávno dokončil České země a tak na jeho streetview bylo vidět, že u železničního mostu visí cedule s informací o budované cyklostezce.

A opravdu je tu, jen ta cedule vlevo je tu navíc . Potkáváme pár cyklistů přijíždějících jakoby od Malé Skály podle Jizery a tak se kousek tím směrem vydáváme, ale nezdá se nám, že by to někam dál vedlo. Bližší pohled na mapku však napovídá, že proti proudu jsou na Jizeře snad už hotové nějaké můstky pro budovanou cyklostezku a tak asi už přijeli tudy, to však prověříme až na jaře příštího roku.

Mrkneme se tedy nahoru, jak to vypadá na mostě a není to opravdu nic moc.

Původní stezka pro pěší je rozebrána, do konce roku má být již ale vše hotovo a v roce 2013 už by měla být cyklostezka z Turnova na Malou Skálu a pak i dál hotova. My dnes ale sebereme všechnu odvahu, nasadíme první kosmickou a rychlostí blesku pádíme rychle přes most.

V Loužku už narážíme na asfalt nedávno zbudované cyklostezky, po které se často prohání i maminky na kolečkových bruslích s kočárky. Mineme vlevo přes vodu Zrcadlovou kozu i Dlaskův statek v Dolánkách a po červené pokračujeme dále po pravém břehu Jizery k Hrubému Rohozci. Pod ním jsou s pomocí EU nově opravená jezírka, tedy správně řečeno "Rohozecké rybníčky".

Po jejich hrázi pak projedeme pod železniční tratí ke studánce vyvěrající přímo pod skálou, na které hrad stojí. Pohled zpět naznačuje, že je to zdroj celkem vydatný.

Dále pokračujeme podle trati, násep je zde až těsně u skály (v ná se nachází mnohé zkameněliny, nahoře na nádvoří jsou dokonce nějaké k vidění (jsou to velké ulity pravěkým podmořských plžů).

Ujedeme ale jen pár stovek metrů a už se nám naskýtají nádherné pohledy na samotný Hrubý Rohozec.

Abychom se ale dostali nahoru, musím vyšplhat shody s koly na zádech .

Chtěli jsme se podívat na naší kamarádku Haničku, ta však jako na potvoru dneska na hradě není.

Prohlídka nás neláká a tak se vydáváme stejnou cestou zpět až k Dlaskovu statku a pak podél Jizery až do Turnova a dále přes Pelešany až do Sedmihorek, kde odbočíme vlevo k trati do hospody s bowlingem, kde jsme si před týdnem tak hezky "zakouleli".

Obsluha zde byla tentokrát poněkud zpomalená, už před časem jsme si všimli, že tu jsou obsluhující nějací laxnější, snad se zlepší a my tuto oblíbenou destinaci nebudeme muset vyškrtnout ze seznamu. kde se dá dobře najíst.

Po dobrém jídle se vracíme zpět a známou cestou pře Rokytnici, Vidlák, Pleskoty a Libošovice se vracíme domů.