2012 Ještěd

6. 10. 2012

Jak tak koukám do historie našich cyklovýletů, je 6. říjen zatím tím nejzazším, kdy jsme ještě na kolo vyjeli. Když to píšu už také vím, že byl v roce 2012 posledním.

Počasí bylo úžasné, ještě celkem teplo a i sluníčko na nás občas vykouklo. A tak jsme nasedli do auta a vyjeli směr Liberec a pak nahoru na Ještěd. Není to daleko, za necelou hodinku jsme stáli na parkovišti pod Ještědem.

Bohužel podceněná příprava měla za následek, že jsme hned na úvod slušně zakufrovali. Maje v hlavě nějak zafixované, že jsme někde na na Pláních, vyrazili jsme místo po slušné cestě (vedoucí právě na ty Pláně - červená) strmě dolů po modré.

Tohle opravdu není cyklostezka, že - sypusi popel na hlavu. Naštěstí nás tato kamzičí stezka dovedla na silnici, po které jsme se mohli vrátit do vytyčeného směru, dobří pocestní nás nasměrovali ... Stihli jsme se ale ještě kochat krásnými výhledy, tenhle je na Javorník (doufám).

Za chvíli jsme tedy konečně doputivali na Pláně, ani jsme nevěděli, že mimo Špindlu ještě někde na horách takto nazvané místo existuje. Pomalu jsme plánovali nějakou svačinku v podobě vydatné polévky, ale nějak nás to tu nenadchlo, bylo to tu už nějaké opuštěné.

Nebude to dnes poslední sjezdovka, kolem které pojedeme. Pokračujeme dále po modré, kde nás ale dobří pocestní varovali, že asi bude dost rozblácená, že tam blbnou často šílenci na čtyřkolkách.

Cestou míjíme pomník vybudovaný na počest srocení českých a německých dělníků v roce 1910, už za chvíli jsme ale viděli, že je to tu opravdu spíše pro ta motorová vozidla.

Až k Šámalům je to takové a tak bude příště asi lepší to vzít z Plání trochu vlevo po modré Na Hlubokou a pak po zelené mírně do kopce k Šámalům.

Šámalka je další známé místo, tentokrát ale z nedalekého Bedřichova (Šámalova chata na Nové louce).

Ani zde se moc nezdržujeme, vlevo už je v dáli vidět Jablonec.

A tohle je celé panorama vlevo s Libercem, uprostřed v dáli je vidět Jablonec a vpravo pak Žďárek a Záskalí, kam se budeme chtít dostat. Tam někde se vine dálnice Praha - Liberec.

Sjedeme až k Rašovce, kde pokračujeme dále po modré až na Javornickou kapli a dnes už víme, že jsme si tohle šílené stoupání mohli odpustit, kdybychom sjeli dolů po silnici do Šimonovic a přes Dlouhý Most to pak vzali do Jeřmanic, kam se nakonec také dostaneme.

Dole pak najdete dvě mapy i dva profily. Ty první jsou opravdovým záznamem našeho putování z Ještědu, ty dolní zachycují cestu, kterou jsme se měli vydat a byli bychom daleko více nadšení.

Na Javorník to je ta cestiška uprostřed. Takhle se to nezdá, ale místy je to takový kopec, že se při záběru zvadá přední kolo. My to pochopitelně šlapali pěšky (a Zuzanka moc nadšená nebyla ). Alespoň jsme se mohli ohlédnout zpět na Hlubocký hřbet, po kterém jsme z Ještědu přijeli (s Rašovkou uprostřed).

Nakonec jsme se tedy dostali až téměř na vrchol Javorníka mohli tak sjet serpentinami do úplně nového zábavního centra s tobogánem a sjezdovkou nad vesnicí Javorník.

Ani jsme nevěděli, že tu za humny něco takového máme . Pak už to bylo více příjemné, po krásné silnici, kde ani nebyl žádný velký provoz, jsme to sjeli to Hodkovic, Zuzanka si stihla udělat další osobák, to když místy v obci překračovala povolenou rychlost .

Na kraji Hodkovic jsme zahlédli tuhle zajímavost, ale nic dalšího se mi k ní nepodařilo zjistit. Za pár chvil už jsme ale seděli uv hospodě Na křižovatce, která je však nyní již kruhovým objezdem . Konečně se nadlábnem, ale moc se nezdržujeme, protože je před námi ještě hezká porce kilometrů.

Odbočujeme vlavo a dáváme se směrem k dálnici, kterou přejíždíme po mostě, za kterým se již vydáváme po klidné okresce do Jílového. A takhle vypydá Ještěd práve ze stoupání z Jílového na Žďárek.

Ze Ždárku je to pak už stále (téměř) z kopce. Na mostě přes dálnici si fotíme Turnov s Troskami v dáli.

Bystří už pochopili, že směřujeme k zámku Sychrov, ke kterému vede nyní na podzim úžasně vybarvená lipová alej.

Sychrov je známý zámek, kde se točila i nejedna pohádka, na panoramatu si ale povšimněte, že ani zámecký trávník krtci nešetří .

No a pak už to bereme přímo domů. Přes kamení a Pěnčín se dostaneme až k dálnici, k našemu oblíbenému zahradnictví, no a pak už po známé trase Žďár, Žehrov, Kost, Humprecht až na náměstí, kde se dorazíme dvěma svijanskýma.