Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

K večeru už moc hodin nezbývá, ale zase nechceme ujet jen pár kilometrů, a tak z Oseka pokručujeme po silnici až ke Šlejferně, kde odbočíme vpravo k Ošťovicům a zastavujeme ve Střehomi v hospůdce Na hrázi. 

Žízeň už jsem prostě měl velikou. Zklamáním však byla informace, že už mají jen kvasnicové a navíc Rohozec, brrr! Ale protože jsem odvážný muž, jedno zkusím. Už jsem tedy pil lepší, ale vydržet se to dá, prý tam letos ale nic jiného než Rohozec mít nebude, uvidíme, zda tomu pivu přijdeme na chuť.

Díky pozdně odpolednímu času mohu konečně vyfotit hezkou chatičku v Rašovci bez protisvětla, zaslouží si to. 

 Lávka v Plakánku stále není opravená.

Nevím, jestli jsem si toho všimnul až nyní, ale kousek od lávky je nový rybníček, že by prasátka ryla jako zběsilá?

To tenhle rybníček byl v Plakánku dávno, jen díky stromům nebyl moc vidět.

Na fotce je krásně vidět, jak je úžlabinami mezi skalami do údolí splavován dešti písek. Pár kroků vpravo je známá studánka a kolem ní i na skalách krásně kvetou první letošní kytičky, poznáte které to jsou? 

Cestou kolem Kosti si všímáme, že Vartemberský palác je místy opásán železnými sponami. Bylo to už dřív a my si toho jen nevšimli, nebo je to nějaká novinka? 

A všimli jste si, že bílá věž má úplně nahoře malá okénka? 

Původně jsme mysleli, že budeme pokračovat do Libošovic Prokopským údolím, ale Zuzanka pojala obavu z bláta (no přece si to to nové kolo nezamaže, že?) a ještě máme čas, a tak odbočujeme po zelené Na Lištici. Netřeba se drásat hned od spoda po turistické značce, klidně se dejte po cestě, i ta se však za ohybem mění v hezký kaňon a lépe to raději vytlačit. 

Zuzanka, mistr zkratek, nechce projíždět Rytířovou Lhotou přes náves nahoru a dolů a hrdinsky jede stále rovně k toplům a bývalému JZD, kteréžto oboje jsou již přímo u silnice. Cesta to přímo není, ale čitelné koleje nás vedou jasně. Místní, kteří opodál právě pálí čarodějnice sice pokukují, ale my jsme už za chvilku na silnici a frčíme z kopce dolů do Libošovic. Ta u nádraží už vatra hoří téměř plným plamenem. 

Tentokrát to nebereme přes Nepřívec a Stéblovice, protože máme už zase žízeň, zajíždíme na náměstí do Bistra na jedno. 

Dlužím ještě odpověď na otázku, cože za jarní kytičku to tak krásně v Plakánku po skalách kvetlo?

Jedná se jeden z mnoha druhů prvosenky .