Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Restaurace v Horních Slověnicích nás v létě doslova zachránila, proto jsme se tam musel také zastavit. Proto jedeme z Břilice na Dunajovice a díle do Slověnic. Hned na kraji vesničky si nemůžeme nevšimnout, že je tu nové hřiště

a před naší hospodou nově vyasfaltované parkoviště na kterém se skví jako okrasa vyleštěná závodní škodovka WRC.

Uvnitř hospůdky je ale vše při starém.

Příjemná obsluha, výborné jídlo (my jsme prostě věděli, že tady tu držkovku mít budou!) i ceny jsou mírné. A to si představte, že tohle je obecní hospoda! Snad právě proto hned vedle právě brousí na silnici asfalt, aby tam mohli záhy položit nový. Brodíme se proto pár stovek metrů naškrábaným asfaltme, ale to nám s hezky plnými břížky vůbec nevadí .

Po červené značce dojedem mezi chatičkami až k rybníku Dvořiště, který nás doslova ohromí.

A to ještě na hrázi narazíme na dvouměsíční týdenní jezevčí štěňátko.

A úžasnou architekturu stavidla

s vojenským bunkrem. 

I u Dvořiště je velká venkovní restaurace, ta však už byla nyní zavřena, podíváme se tak od ní alespoň ještě jednou na rybník. 

Cesta nás pak poli zavede až do Záblatí. 

Přes hladinu Záblatského rybníka se dá krásně pozorovat pára z výparníků temelínské jaderné alektrárny. Kdo by řekl, že je to tak blízko! 

Přes Podněraž, po hrázi stejnojemenného rybníka a Frahelž se dostaneme na červenou směřující z Vlkova ke Kleci, před kterou ještě U Kačera pod hrází rybníka Víra náležitě doplníme kalorie. 

Tento víken tu jsou naposledy, pak až zase v další sezóně.

Z Klece pokračujeme po červené až k rybníku Potešil, kde se po hrázi dostaneme na silničku, po které jsme včera uháněli z Kolence. Děláme to proto, abychom odhalili, kudyma jsme se to vlastně měli v létě vydat, když jsme zde tu cestu k rybníku Potěšil nenašli a valili to dál Na Žabice a pak až do Vlkova.

My nyní dojedem až k Rožmberku na Smítku a pokračujeme do Staré Hlíny. Tam už je naše oblíbená hospůdka U pytláka zavřena, o kus dál ale potkáváme bandu lidiček v historických oblecích se starožitnými kolik, jak hezké rozloučení s Třeboní!

 Ještě se stavíme pod Pergolou, kde je díky krásnému počasí cyklistů plno. 

Dojíždíme do Třeboně, kde je na náměstí velké srocení lidu, asi nějaká jarmark, nebo co. Hned nakraji parkují tito krasavci. 

A užijeme si tu i trochu toho folklóru, Zuzanka pak neodolá teplé uzené parenici, zravé to asi moc není, ale móc dobré . 

Využijeme toho, že je ještě otevřený kostel svatého Jiljí a potajmu si fotíme křížovou chodbu. 

Tak ahoj Třeboni! A příští rok co nejdříve na shledanou!