2019.07.04 Toir de Šumava: Nová Pec Jelení Nové Údolí - Schwarzenberský kanál I.
Schwarzenberský plavební kanál (dříve Schwarzenberský průplav) je vodní kanál na Šumavě spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, přítok Dunaje, čímž propojuje úmoří Severního a Černého moře. Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu pod vedením Josefa Rosenauera. Celková délka kanálu činí 44 km, přičemž v blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi 400 m. Kanál sloužil k plavení dříví od roku 1793 do roku 1962, tedy téměř 170 let, a v době předválečné patřil mezi největší chlouby schwarzenberských panství. V období komunismu se však kanál neudržoval a na mnoha úsecích byl zanešen a poničen. V současnosti je zrekonstruováno na 15 km z původní délky a dané části jsou prohlášeny technickými památkami. Vedle tohoto kanálu existuje na Šumavě ještě druhá menší vodní cesta financovaná Schwarzenbergy – Vchynicko-tetovský kanál, jehož stavby se taktéž zhostil Josef Rosenauer. Technické parametry
|
Schwarzenberský kanál byl vystavěn ve dvou etapách v letech 1789 až 1822 podle projektu inženýra Josefa Rosenauera (1735–1804) v části Šumavy, jež byla v oné době majetkem knížat ze schwarzenberské primogenitury. Stavbu zahájil kníže Jan Nepomuk I., avšak dokončena byla až v době vlády Josefa II. ze Schwarzenbergu. Jeho cílem bylo umožnit dopravu polen dřeva o délce do 1 metru z nepřístupných oblastí na severních úbočích Šumavy v povodí Vltavy přes hlavní evropské rozvodí u bývalé osady Růžový Vrch (Rosenhügel) v revíru Svatý Tomáš k řece Große Mühl a po ní k Dunaji, aby bylo palivovým dřívím zásobováno císařské hlavní město Vídeň. Celkem bylo během sta let tzv. „zlatých časů“ plavení dříví v letech 1793–1892 dopraveno ze Šumavy do Vídně téměř 8 milionů krychlových metrů palivového dřeva. Za zásluhy o zásobování Vídně dřevem byl později Josef Rosenauer jmenován čestným občanem města Vídně. |
Náhledy fotografií ze složky 2019.07.04 Nová Pec Jelení Nové Údolí - Schwarzenberský kanál I.