Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Stoupání na Martiňák je zvlášť ke konci hodně výživné. Pod 9% klesne jen občas a ne každý to dá celé v sedle. 

Horský hotel Martiňák - tak si říká. Fronta je tu nejen na WC, ale k výdejnímu okénku ještě větší (ano, zde se neroznáší, snad aby karviňáci, kteří to sem nemají daleko, mohli lépe ostatní okoronavirovat), takže dneska to na zlatou nebude.

Pohled z Martiňáku na západ. Vlevo kus Prostřední Bečvy, vpravo domky v Kněhyni. Před námi kopec Červenec (760 m.n.m) - zajímavé, že srpen, nebo červen tu nemají.

Martiňák nás nepohostil, tak sjíždíme z 800 m.n.m. dolů na rozcestí Podolánky (600 m.n.m.) a hledáme občerstvení v nedalekém Srdci Beskyd (700 m.n.m). Tohle srdce je ale už hodně nemocné, určitě by potřebovalo nejeden bypass ale i nějaký ten stimulátor.

Před hotelem, který pojme jistě stovky lidí, stojí tři auta a oni tu mají uzavřenou společnost. Neuvěřitelné. Kdyby alespoň vytáhli pípu s pivem a slunečník. Ne, toho se tady fakt nedočkáte.

Kolem všude teče křišťálová voda, hotel Srdce Beskyd tu ale raději pěstuje základ na hrachovku.

Nepěstují ale jen hrachovku, oni tu zvládli i travnatý dvorec. Co na tom, že antuka pod trávu není zas tak úplně super. Škoda, že jim nikdo neřekl, že tráva na kurtu se musí sekat, jinak to blbě tenisáku skáče.

Blížící se déšť nás přinutil vynechat přehradu Šance, což bylo krásných 20 km z kopce nebo po rovině (vesměs ;-)), a proto jsme museli co nejkratší cestou domů. Přes Martiňák se nám vracet už nechtělo, a tak jsme museli zase nahoru, údolím Čeladenky do sedla na Lhotské (850 m.n.m.).
Abychom se přes tenhle kopec přehoupli, museli jsme po spojovací žluté, která opravdu pro cyklisty není. Zprvu jsme se mokru a bahnu ještě vyhýbali, ale jak jsme si poprvé nabrali, bylo to již zbytečné. Alespoň nám to pak šlo rychleji.

Lepší to nebylo ani o kus dál Pod Kladnatou. Naštěstí to bylo jen 1,5 km.
Odměnou nám pak byl několikakilometrový sjezd do Horní Bečvy, nakonec i po asfaltu. 

Sedím si tak v hotelu na terase, klopím do sebe zaslouženou plzeň a najednou přímo pode mnou zastavili tihle fešáci, navíc v národních barvách!