2021 09.12 Jindřichův Hradec
Ze Staré Hlíny pokládají do Stříbřece zcela nový asfalt. Silnice je uzavřená pro motorová vozidla.
Takže na kole to jsou doslova orgie. Každý kolemjedoucí cyklista má ve tváři blažený výraz blba, jak si to tu užívá.
Ve Stříbřeci opouštíme nový asfalt a přes Pístinu míříme do Příbraz. Je tu krásný kraj, i cesta je celkem ucházející.
Před Příbrazí nacházíme tuhle kapli Nejsvětějšího Srdce Páně. Byla postavena studenty Gymnázia Jana Keplera v Praze pod vedením paní učitelky Činátlové v rámci Estetického kurzu. Vysvěcena byla 26. června 2014. Tvar kaple připomíná sepjaté ruce při modlitbě či hrudní koš svírající srdce, 14 skleněných píšťal zavěšených uvnitř Srdce Páně, v podlaze je kříž. Kaple Autorem kaple je Ing. arch. Petr Neřold.
Je to vskutku zajímavý architektonický počin.
Otázkou zůstává, jak dlouho tu vydrží, protože z těch 14 skleněných krápníků je jich už jen polovina a i ta byla asi dost pokrácena.
No a tady na opáčko desatero.
Konec srandy. Najít rozumnou cestu podle Nežárky až do Hradce, je asi nesplnitelná úloha. Žlutá turistická se v Dolní Lhotě mění na pěšinu a ta ještě o kus dál pokračuje tímhle krpálem.
Pak už to bylo takto. Kdo najde Zuzanku?
Projeli jsme Lásenicemi po silnici, pak chvíli pokračovali po polní cestě, která se pak také změnila v pěšinu. Ta už ale byla značena jako cyklostezka, tedy byla v pohodě průjezdná.
Z Horní Lhoty už to byla krása nebeská po asfaltu podle Nežárky.
Před Jindřichovým Hradcem míjíme zříceninu starého výletního hostince, kde svého času sepisoval Čapek známý Krakatit. Je fajn, že to tu po letech dává někdo do pořádku.
A je tu procházka Jindřichovým Hradcem.
Rondel z podhradí.
V ulici Pod Hradem.
V ulici Pod Hradem.
V ulici Pod Hradem.
V ulici Pod Hradem.
Nežárecká brána je podobně jako pozdější přilehlý bývalý jezuitský seminář prvkem městského opevnění. Z původních tří městských bran se zachovala právě jen tato jediná, dříve též nazývaná Linecká. Původní středověká brána o dvou gotických patrech byla rozšířena při výstavbě přilehlé budovy semináře o další patro pozdně renesanční podoby s klíčovými střílnami a sedlovou střechou. Na počátku 19. století vznikl ještě nástavec trojúhelníkového štítku, do něhož byly umístěny ciferníky hodin. V roce 1879 byly v bráně instalovány věžní hodiny jindřichohradeckého hodináře Martina Rezka. Brána je na západní straně ozdobena kamenným reliéfem městského znaku v renesanční kartuši, vnitřní strana brány byla na konci 17. století opatřena malovanými erby Jana Jiřího Jáchyma Slavaty a jeho manželky Marie Markéty z Rappachu.
Pohled zpět do ulice Pod Hradem.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Původně gotický kostel byl postaven ve 2. polovině 14. století, o sto let později byl opravován a rozšířen o tzv. Špulířskou kapli se zajímavou krouženou žebrovou klenbou s figurálními svorníky a plastickými ozdobami se zvířecími motivy.
Naproti, směrem od brány, stojí kaple sv. Máří Magdaleny, která přiléhá k budově bývalé jezuitské koleje a stojí na místě nejstaršího jindřichohradeckého kostela. Jedná se o zajímavou stavbu z 1. poloviny 17. století v jejímž interiéru je unikátní štuková výzdoba. Objekty přešly v roce 1995 do majetku města Jindřichův Hradec v dezolátním stavu. Nyní je kaple využívána k výstavním, kulturním a společenským účelům.
Kaple sv. Máří Magdaleny.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Nádvořím kostela, jehož 68,3 m vysoká věž tvoří dominantu celé staré části Jindřichova Hradce, prochází 15. poledník východní délky. Věž pochází z 15. století, svou nynější podobu získala (podobně jako řada další městské architektury) po ničivém požáru města v roce 1801, kterému padlo za oběť 318 domů a 30 lidských životů.
A už konečně papáme. Na náměstí jsme totiž po asi třech zavřených našli otevřenou restauraci Zlatá Husa v hotelu Concertino.
Jindřichohradecké náměstí. Ten malovaný vpravo je Langrův dům. Má dvě popisná čísla, protože původně tu stály dva pozdně gotické domy, později spojené a renesančně přestavěné. Zatímco přední a zadní trakt jsou přibližně z let 1530-1540, nádvorní arkádová pavlač byla postavena o něco později. Do roku 1579 jsou datována sgrafita s výjevy ze Starého zákona, kterými se dům liší od ostatních. Podle tradice je dům č. p. 139 jedním z nejstarších ve městě. V domě č. p. 138 je umístěna výstavní síň a prodejní umělecká galerie.
Svatojánská ulice ke kostelu sv. Jana Křtitele. Ke kostelu přiléhají budovy bývalého minoritského kláštera a později přistavěného špitálu. Gotický kostel, na jehož místě stávala původně románská svatyně, vznikal postupně od začátku 13. století. Původní bohatá gotická fresková výzdoba kostela, se řadí k nejvýznamnějším projevům českého nástěnného malířství z poloviny 14. století.
Tuhle fotku si tu asi nikdo neodpustí.
Vracíme se stejnou cestou, když tu před Horním Žďárem Zuzanka křičí: "Zastav, koukej na ta zvířata! Vypadaj jak chrti!" ...
Pak ale už odbočujeme a přes Dolní a Horní Pěnu si vyšlapeme necelých 100 výškových metrů v příjemném táhlém stoupání.
Rybník Dřevo nad Horní Pěnou prochází důkladnou opravou hráze.
Z Pěny je až k silnici z Bílé do Lásenice krásná asfaltová lesní cesta. My se ještě zastavujeme v krásné vesničce Nová Ves a pak už jen lesní asfaltkou klesáme k Peršláku. Dnes se ale na kafe nestavíme, pokračujeme dál a dál směr Libořezy.
Tenhle rybník se jmenuje Dolní pstruhový a být pstruhem, určitě by se mi tu líbilo.
Po dalších kilometrech s tu a tam malým stoupáníčkem sjíždíme až do Libořez, kde mají tohle zajímavé muzeum.
K našemu překvapení opět najíždíme na zcela nový asfalt, který je až téměř do Stříbřece.
No a pak jsou to opět kilometry blaha na Starou Hlínu a už přímo po cyklostezce podle krajské silnice dojíždíme do Třeboně.
Náhledy fotografií ze složky 2021 09.12 Jindřichův Hradec