Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

V noci opět pršelo a z lesů se "kouří" - nevím, zda to na téhle fotce je ale dost vidět.

Tenhle most přes Lužnici zná málokdo. Je tu úžasné zákoutí.

Prostě nejfotogeničtější místo v celém Třeboňsku. Hráz Stolce a Vyšehradu.

V Bažantnici mezí Pístinou a Příbrazí překvapivě nepotkáváme bažanty, ale procesí hus.

Kaple Nejsvětějšího Srdce Páně před Příbrazí (to je ta věc za usychající lípou uprostřed).

Kolem Dolní Lhoty dělají obchvat, musíme se tedy trochu probrotit blátem.

No, spíš to byl mazlavý jíl, ale obejít se to nedalo, natož projet. Celý den jsem pak jezdil s tretrami "jako ze zlata".

V Dolní Pěně mají pásovou sekačku na dálkové ovládání (to je ta modrá, tu oranžovou Husquarnu řídila nějaká paní, ten divně stojící pán tu sekačku ovládá! nedělá nic jiného, i když to tak vypadá).

Už od Nežárky jsme začali hledat nějakou hospodu, kde bychom pojedli. Bohužel jedna za druhou, kterou míjíme, je zavřená(!) a to ani není sanitární pondělí. U cesty jsme zahlédli ceduli s nápisem "občerstvení v (o)bludišti" a tak tam tedy míříme.

No, bludiště tu mají parádní, údajně jde o největší keřové bludiště ve střední Evropě nabízí tři kilometry spletitých uliček mezi větvemi habru obecného. Ono je to vlastně Obludiště, protože je v něm schováno šest dřevěných Oblud, minimálně jedna je tu vidět.

Jo a i tady je zavřeno, otvírají až ve čtvrtek. Zuzanka prohlásila, že se cítí jako tenhle trabant.

Škodovka tu sponzorovala vysázení aleje.

V Horní Lhotě nic, v Dolním i Horním Žďáru nic a ani žádná z obou Pěn neměla hospodu s otevřenými dveřmi. A tak nás zachránila až Jednota (pardon Coop) a kus salámu s rohlíkem.

Ano, konzumovali jsme v hospodě U Jaryka, která je tak trošku jiná (no, v úterý je tedy taky zavřená, tím se od ostatních neodlišuje).

Na zahrádce tam mají varování pro létající konzumenty.

No a hned naproti tu je Ivánek v kůži medvědí.

A to je celá hospoda. Někdo to v recenzích popsal jako "Super retro a sbírka bordelu zajímavě upravená do přijatelné podívané".

Minule, když jsme tudy jeli, tuhle hráz teprve opravovali.

Trošku rozdíl, že?

A nyní už je Pěnenský rybník Dřevo napuštěný.
Z Horní Pěny je krásná lesní asfaltka. Přes tři kiláky v lesním tichu s úžasnou vůní po včerejším lijáku.
Pak stačí přejet asi kilák po krajské silnici a orgie pokračují dalšími 13 kilometry lesní asfaltovou silnicí bez provozu až do Libořez a to vesměs z kopce! Pro tu nádheru se vyplatí sem vyrazit.

A pak už to bereme nejkratší cestou do Třeboně, V Holičkách pak zde vůbec poprvé musíme dát přednost místní lokálce.

Tento týden mají třeboňské náměstí obsazeno Italové. Je tu možno koupit jak pečivo, tak sýry, uzeniny i víno (a jistě i mnoho dalšího).

Ve Fajn Café si nakonec dopřáváme i zaslouženou odměnu (za ten šunkovej salám k obědu).

74 km; 327m
https://mapy.cz/s/pamusuluco

Kdo je bystrý zjistil, že tu chybí den pátý. Ten jsme díky vedru vyplnili činností zvanou klid na lůžku. Jedinou činnost, kterou jsme v tom vedru byli schopni vykonat, byl přejezd do Kopretiny na řízek a zpět.