2023 23.6 Val Pecák

23. 6. 2023

Milovaný Rožmberk, tady vždy cítíme, jak nabíjíme energii na celý rok.

U Pavla nám už výborná játra na roštu neudělají, Pavel totiž od února vaří pro ty za nebeskou bránou. Gulášovka i rizoto byly ale také výborné.

Pod hrází Závistivých bývala skelná huť. Ve stejném roce, kdy Marie Terezie nastoupila na rakouský trůn (roku 1740), zůstalo v karštejnských lesích po velké vichřici množství popadaných stromů, se kterými si bylo třeba poradit. Přírodní katastrofa inspirovala majitele k založení skelné huti, aby se dřevo spotřebovalo přímo na místě, pro sklářskou pec. O 15 let později, ale nájemce sklárny Adam Hilgert oznamuje, že se huti nedaří, protože není odbyt pro její výrobky. Hilgert brzy poté zemřel a sklárna do dvou let zcela zanikla. Protože sklářská huť vyžadovala stavbu vodního mlýna pod hrází Velkého Zavistivého rybníka, byl následně po zaniknutí skelné hutě mlýn využit k výrobě štípaných šindelů. Odtud jeho současné jméno Šindelka. Když byla i výroba dřevěných šindelů zastavena, mlýn ještě nějakou dobu fungoval jako klasický mlýn a byla u něho i malá vodní elektrárna zásobující elektřinou Lesní dvůr Karštejn a okolní nemovitosti.

Jihočeský kýč. Malý závistivý rybník s Karštejnskou baštou.

Protože jsme po obědě, dáváme si na Pecáku jen kávičku. Dnes tu moc lidí není a tak i nabídka je zatím malá.

Tohle jsem si ale musel vyfotit, protože v sezóně to je věc nebývalá, bývají tu totiž desítky kol i lidí.

Provedl jsem průzkum a našel soutok Nové řeky (vpravo) s Nežárkou (vzadu).

A ještě z jiné strany.

Moc fotek tohodle soutoku nenajdete a není divu. Cesta, navíc s kolem, není vůbec příjemná.

Na konci jsme většinou zastavili na Pergole, ale zaslechli jsme, že na Hlíně je prima hospůdka u Coufalů, a že tam mají úžasné kapří hranolky. Vyzkoušeli jsme a musíme říct, že pověsti nelhaly. Zkusili jsme i rybí salát (to je to vpravo), ale ten nás už tak silně na zadek neposadil, nicméně dá sa.