Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Opět jsme začali na náměstí v Sobotce a dali se přes Stéblovice na Nebák.

Po nedávných nedobrých zkušenostech jsme si v tamní hospodě už raději nedali nic k jídlu, ale jak jsme zjistili, že už ani to pivo se tam pít nedá   takže jsme ho  vylili a vydali se dolů po červené k Podsemínskému mlýnu. Silnice nás záhy dovedla až k Věžáku a podle něj jsme za chvíli dojeli na Vidlák. Tentokrát se žádná zajížďka k Želejovu nekonala. Chtěli jsme raději spolužákovi Jardovi ukázat Čertoryje.

Oproti Nebáku vaří na Vidláku skvěle  a tak jsme chvíli poseděli (jatýrka v lehce pálivé omáčce byla opravdu výborná, i pivo nám chutnalo moc). Pak už jsme se zase museli vydat na cestu zpět k Věžáku, ale po výjezdu na silnici jsme to vzali ještě vpravo k Čertoryjím. Jarda si prohlédl opičí stezku i hospodu a už jsme to pálili po novém asfaltu dolů k Chlumu. Je to opravdu úžasný sjezd, kdy jedete z mírného kopečka, sice musíte šlapat, ale na nejvyšší převod z kola tu čtyřicítku vytáhnete lehce.

Po zdolání kopce v Pleskotech jsme si tentokrát naordinovali odměnu ve zcela novém penzionu v Libošovicích (Do&Ni se jmenuje). Stačí se dát kolem kostela vpravo a po pár desítkách metrů už ho vlevo objeví každý. Prostředí je tam hezké, spousta prolézaček, houpaček, skákaček i malý bazén, což ocení hlavně malé děti. My jsme zkusili malé občerstvení. Pivo i jídlo bylo celkem dobré, jen ta bageta byla trošku připečená. Obsluha však není tak rychlá, snad časem zlepší.

S Jardou jsme se rozloučili na křižovatce za Libošovicemi, on pokračoval rovně přes Osek do Dolního Bousova, my pak raději zvolili cestu domů přes Babylon a bychom nemuseli stoupat na Humprecht a pak ještě ze Sobotky domů.

Zdravíme Jardu Fialu a oceňujeme jeho přístup k cyklistice, Českému ráji a bývalým spolužákům.