Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Přesně podle jízdního řádu vystupujeme v 9:45 na Vyskři (za oknem toho autobusu je právě ten nerudný, nepříjmený, sprostý řidič).

Po stopě červeného a zeleného cyklobusu se vydáváme směrem na Kacanova. Už před třemi týdny, když jsme tudy jeli na Malou Skálu, několikrát jsme si všimli upoutávky nabádající odbočit vlevo na místo zvané "U dědka". V Mladostově tedy na nic nečekáme a dáváme se podle cedulky k této samotě.

Mno, takhle to tam vypadá, po pravé straně je pak ještě velké roubené stavení. Nevím, co to je. Hospoda? Hotel? Penzion? Asi od každého trochu, připadlo nám, že sem asi jezdí lidé z města užít si klidu a rustikálních ozvěn žití na venkově postaru.

Protože nás nic neláká k tomu, se tu zastavit, vracíme se na silnisi a sjíždíme hezkým, příjemným a i bezpečným sjezdem až do Kacanov.

Kdo by tom zatoužil, může se osvěžit na místním hezkém koupališti, nám ale dnes počasí nepřeje, zaujme nás ještě hezké jezírko se skalkou za plotem domu u silnice.

Dále už je to známá stezka vedoucí nás do Skokov a dále pak až na Kost. Tam ale nedojedeme, protože jsme si včera nechali po jedné oslavě na Rohatsku auto, a tak odbočujeme na Kamenici a po klidné silničce sjedeme přes Přepeře, Obruby a kolem starého pískového lomu až na Rohatsko.

Ještě než přejedem koleje a vjedema na Rohatsko vidíme na poli pár aut a ceduli "Dřevosochání", evidentně bez většího zájmu, škoda, kdyby to mělo nějakou propagaci, jistě se sem pár zájemců vydalo.

My tedy nakládáme kola do Nubirky a domů už nedojíždíme po svých. To jsme zvědaví, kolik toho letos ještě najdeme, zatím to na víc jak pár stovek kilometrů nevypadá :-( Pravděpodobně to nedotáhneme ani na ty čtyři stovky z minulého roku.