Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Sraz je tentokrát u nás a už ve čtyřech pokračujeme ke Stéblovicům. I dnes je ještě krásně vidět zasněžené Krkonoše. 

Na řadě je první sjezd, klesáme dolů k Mladějovu. Původně jsme chtěli směřovat k Hrubé Skále přes Dolní Mlýn, Zuzanka ale pojala myšlenku, že z Mladějova jsme do Troskovic ještě nejeli, takže hurá na to.

Hned za Mladějovem ale zjišťuje, že nějak zapomněla na kopec, který je třeba k Hrdoňovicům třeba vyšlapat. Není to ale nic hrozného, alespoň se trošku rozpumpujeme . Před Hrdoňovicemi ale Zuzanka velí stát. My ostatní jsme si totiž nevšimli, že po levé straně udělalo bác kus pořádné skály. 

Najednou slyšíme ukrutánský panický křik, to na Olinku sedlo malé letadlo. 

Nic se nestalo, oni sršni vůbec málo útočí, jenže Olinka má krapet fobii na bodavý hmyz, takže se musela krapítko oklepat. Dál tedy jedeme dolů do Újezda pod Troskami. Mají tam vojenské muzeum, někdy tam taky musíme mrknout. 

Nyní před ním ale odbočujeme vlevo a naskýtá se nám krásný pohled na Trosky. 

Před námi je další sjezd pod stoupání na Svitačku, Zuzanka si tam udělal letošní rekord v rychlosti, tuším, že to bylo 47 km/h!  Hezká rovná silnice, žádný provoz, ideální místo, jak to rozjet na maximum.

Další radost z jízdy s větrem ve vlasech (hihi, jak kdo, že? ) nás čeká na cestě z Troskovic na Vidlák. Chvilku čekáme na volné místo a při objednávání nás vyruší neobvyklý ruch. 

Přijíždí obrovská banda lidí v dobových kostýmech a na kolech, vše z předminulého století, dokonce za zvuku dixíku. 

Nebylo jich málo, že? Až později se ukázalo, že jedno kolo je dokonce mého bratra a přijel na něm pan učitel Grindl z Bousova! Bratr na něm jezdí každoročně již vyhlášený "závod" Tour de Bier (ten nápis se dá na kufříku na zadním nosiči vytušit). 

Opět jsme si výborně pochutnali a tak můžeme po červené pokračovat na Hrubou Skálu. Mimochodem, všimli jste si, že cestou míjíte více jak 150 let starou studánku? 

Jak je ten svět malý, když na Vidláku potkám rodinného cykloveterána a to jsem ještě netušil, že těsně u Hrubé Skály na nás bude v protisměru mávat naše Andrejka s manželem, nemají auto, tak jezdí na kole .

Na Hrubici tentokrát tolik lidí není, ale my už se těšíme, jak to zase povalíme dolů do Kacanov, další zastávka nás čeká až ve Skokovech. I tady nevaří špatně a výběr piva je také bohatý. 

No a pak už Žehrovským lesem na Kost a domů. Pod hradem nyní provozují svoje kejkle rytíři Ordo Kromen.

Dnes jsme si tedy užili celkem čtyři hezké sjezdy. Statistika říká, že klesání bylo 16,62 km.