Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Již vícekrát jsme při cestě domů od Libošovic do Stéblovic potkali děvčata, co říkala, že to berou nějakou zkratkou od Malechovic lesem, a že prý za kapličkou ve Stéblovicích stačí odbočit. I hledali jsme za kapličkou ve Stéblovicích nějakou odbočku, ale nenalezli nic. Pojal jsem tedy myšlenku, že by to mohla být cestička vlevo hned za přejezdem pod Stéblovicemi. 

No, není to ona. Když se po ní dáte, kousek dál odbočuje vpravo cesta plná velmi hrubého štěrku, takže téměř neprůjezdná, navíc evidentně vedoucí kamsi do Kozlova, druhá pokračující rovně se časem ztrácí v lese. Jestli děvčata nemyslela tu kapličku (boží muka to tedy jsou) přímo na cestě z Babylóna do Stéblovic? Uvidíme, prověříme. 

Když tedy toto nevyšlo, řekl jsem si, že otestuju cestu z Dolního mlýna přímo na Nebák. Když bylo naše dítko malé, prolézali jsme tam tenkrát přes padlé stromy, ale po strastích jsme to nakonec projeli (spíš tedy prošly). Sjíždím tedy dolů na Dolní mlýn. 

Odbočka je kousek za hrází, nad výklenkem, ze kterého už dávno někdo sošku ukradl, vede zelená značka pro pěší, po skále se opravdu asi nikdo s kolem škrábat nebude. Rovně pak je možné po cyklostezce nebo po červené dorazit pohodlně na Trosky. Vlevo však je cesta podle Žehrovky, jež míří na Nebák. Proč by se to tedy nedalo projet na kole? To musí být přece stále z kopce, vody nahoru přece neteče. 

Sice na stromě nad turistickou značkou vidím přeškrtnuté kolo, ale kdo se bojí, nesmí na kolo, že? Zprvu to jde velmi hezky. 

Za chvíli se ale cesta zvedá nahoru do kopce vyhýbajíc se mokřinám a bažinám u potoka a později již přímo u začínajícího rybníka Nebákov. 

A je to stále horší

a horší, až to končí železnými schody.

Kdo by to snad chtěl projet obráceně, ten nechť sezná, že se v cestě objevují vršky zatlučených trubek, což může zavdat mnohé nehodě, díky terénu navíc i velmi nebezpečné. Na kole tedy tuto cestu opravdu projet nezkoušejte.

Jakmile zdoláte tyto schody, dostanete se po pár stech metrech na modrou značku vedoucí z Trosek na Nebák, a tam to už asi znáte. 

Ani to ale není nic moc, nyní je to nejen po klouzavých kamenech, ale o listí, takže opět pro silné nátury. 

Protože to vypadalo na déšť, rychle projíždím Nebákovem i Podesmínským mlýnem a rychle stoupám pleskotským kopcem, což mi jde kupodivu lehce, až se tomu divím, 2+3 je na první výjezd myslím slušné.

Ani v Libošovicích na pivo nezastavuji (chtěl jsem prozkoumat, zda už narážejí černou svijanskou třináctku) a pokračuji přes Nepřívěc domů, Nahoře na Hůře si ale neodpustím fotit Trosky, ten výhled už pomalu zarůstá a za dva tři roky zcela zmizí. Je opravdu úžasný. 

Škoda, že to z téhle fotky není vidět (co byste chtěli po telefonu, že?), ale na horách byl stále ještě sníh.