Cyklovýlety
Příspěvky
2017 07.18 Šumava: Schwarzenberský kanál Lenora
18. 7. 2017
[77,55 km, 2017: 1 764,86 km; převýšení 218 m, celkem nastoupáno: 21 360 m]
Dnes projedeme Schwarzemberský kanál až k jeho samotnému začátku. Nejprve je třeba opět vyšlapat nahoru, dnes volíme třetí cestu a ke kanálu přijíždíme na Klápě. Pojedeme na západ, znovu se tedy můžeme dát výborný koláč na Jelení. Mrkneme se dovnitř kanálu pod sedlem, díky kterému ho mohl Rosenauer prodloužit o dalších 11 km až pod Špičák do výšky 923 m.n.m. Cesta palivového dříví pro Vídeň pak končila po 44 km ve výšce 788 m.n.m. U Korandy pod Vítkovým kamenem.
My pak sjíždíme do Nového Údolí, kde báječně poobědváme v restauraci stejného jména, mrkneme se na snad nejkratší železnici na světě (koleje právě zde končí a je tu i malé muzeum). Po Krásnohorské cestě projedeme již zaniklými obcemi, což je poměrně chmurný pocit, který nám pak ještě znásobí průjezd Strážným plného kasin, bordelů a stánků s trpaslíky, takže rychle prcháme, ale stihneme se ještě podívat na asi nejstarší přehradu u nás (14. století).
Lenora je doslova za rohem, zastavujeme se ale ještě na Soumaráku, pak je třeba vyšlápnout na rozcestí k Dobré, což je velmi kouzelná vesnička, no a pak už jsme zase na Černém Kříži a vlastně v Nové Peci.
2017 07.17 Šumava: Schwarzenberský kanál Vítkův kámen
17. 7. 2017
[71,53 km, 2017: 1 687,31 km; převýšení 310 m, celkem nastoupáno: 20 522 m]
Cílem naší letošní šumavské pouti jsou kanály. Chtěli bychom se projet jak podle Schwarzenberského, tak i podle Vchynickotetovského. Jsou to úžasná díla představující neuvěřitelné možnosti lidského umu i rukou. Dnes tedy pojedeme na východ až téměř k lipenské hrázi.
Kdo chce ke kanálu, musí nejprve do kopce a tak stoupáme z Pece (730 m.n.m.) až na Raškov (840 m.n.m.). Cesta podle kanálu je upravená, okolí úžasné, lidí také moc není a i to sluníčko nám svítí. Co víc si přát? Třeba dobrou polévku a tu nám nabízí penzion Marie kousek před Zadní Zvonkovou. Z této osady díky soudruhům nezbylo nic víc, než kostel a fara, které jsou právě po celkové rekonstrukci. Cestou míjíme i bývalý vojenský útvar našich pohraničníků, který už se téměř rozpadl.
Hranici překračujeme u Sonnenwaldu, tady už kanál místy téměř mizí, aby se opět ukázal pře Ježovou, kde je již téměř zrekonstruován a podobně jako v Jelení, i zde se párkrát do roka plaví dřevo.
Sil máme zatím dost, tak stoupáme do výšky 1035 m.n.m., kde leží náš nejvýše položený hrad zvaný Vítkův kámen, kde byl chvíli vězněn Václav IV. Pak už jen sjezd do Frýdavy, kde marně hledáme něco k snědku, takže bereme za vděk něčím neurčitým v penzionu U Přívozu, nic jiného tu stejně není.
Silnice vinoucí se po pravé straně Lipna nás pak bezpečně dovádí zpět do Pece.
2017 07.16 Šumava: Jelení Černý kříž
16. 7. 2017
[26,22 km, 2017: 1 615,78 km; převýšení 195 m, celkem nastoupáno: 19 595 m]
Dnes jsme přejeli z Třeboně do Nové Pece a tak rychle se nastěhovat do útulného hotelu Merlin a honem na kola. Zatím to tu neznáme a tak vyrážíme po první silnici, která nás napadne.
A ta směřuje do Jelení, což je sedlo na Pecí asi 900 m.n.m, ale nejdřív musím projít celnici svobodného Hiršperku, až teprve pak se můžeme podívat na model Schwarzenberského kanálu ve stejnojmenném muzeu. Za odměnu si pak nadělujeme výborný borůvkový koláč. To nás ale už čeká pouze dlouhý sjezd do Černého Kříže a návrat podle Vltavy po silnici do Pece.
Nebylo to dlouhé, ale bylo to hezké.
2017 07.15 Třeboň: Vlkov Pecák
15. 7. 2017
[62,18 km, 2017: 1 589,56 km; převýšení 54 m, celkem nastoupáno: 19 219 m]
Je tu poslední den, tak honem ještě na další oblíbená místa. Rožmberk, Vlkov, Pecák, no a pochopitelně opět U Pytlíka a Pergola.
Navíc se stihneme ještě stavit v Třeboni na náměstí, kde probíhá tradiční jarmark.
2017 07.14 Třeboň: Hluboká Purkarec
14. 7. 2017
[92,09 km, 2017: 1 527,38 km; převýšení 161 m, celkem nastoupáno: 18 803 m]
Na Hluboké jsme už byli vloni, ale teď je tam nová cyklostezka až do Purkarce, kde by měl fungovat i Přívoz.
Minule jsme si cestu k zámku razili přes Rudolfov, téměř přes Budějice z obavy, že přímo přes Velechvín a Lhotici bude velká provoz a nudná cesta. Letos to tedy zkoušíme tudy a není to ani nuda, ani jedno auto za druhým. Vykolejí nás snad jen náklaďák snad z kafilerie, takový smrad jsme snad nikdy nezažili. Naštěstí s námi mělo společný jen malý kus cesty.
V Hluboké zavítáme i dolů k zoologické na zámek Ohrada a pak hurá na novou cyklostezku. Ačkoliv vede podle Vltavy, je nahorů a dolů, místy i celkem dost prudce, ale jsou tu i romantická zákoutí a stojí za to se tu projet.
V Purkarci opravdu jezdí přívoz a dokonce zdarma, jen musíte poprosit slečnu v hospodě u přístaviště vedle kostela. Pak jsme si vyšlapali z vltavského údolí do Kostelce, projeli krajinou, odkud snad teprve před pár dny odešli Němci (však se to také jmenuje Němčice). V Ševětíne usedáme v cukrárně ke kávě a odměně v podobě zákusku. Kolen Dvořiště jsme za chvíli v Horních Slověnicích, kde už je hospoda překvapivě po šesté zavřená, Třeboň už je pak coby kamenem dohodil.
2017 07.13 Třeboň: Haugschlag a Landštejn
13. 7. 2017
[121,5 km, 2017: 1 435,29 km; převýšení 281 m, celkem nastoupáno: 17 808 m]
Na Landštejn jsme se již před dvěma lety vypravili, ale nedojeli, podívali jsme se na něj pak na cestě domů. Dnes jsme ale odhodláni tam dojet děj se co děj.
Vstáváme brzo, však to bude přes 120 km, a míříme co nejkratší cestu k rakouským hranicím. V Haugschlagu projíždíme golfovým hřištěm, kde se navíc koná jakýsi turnaj, Nová Bystřice je pak už jen kousíček a my si tam dáváme oběd, restaurace Na Bojišti ani tentokrát nezklamala. Přes Albeř a Klášter pak vyjíždíme nad Landštejn k Muzeu čs. opevnění. Zříceninu tentokrát jen pozdravíme a hned se vracíme, pro změnu přes Blato. Nemůžeme minout kafíčko na Peršláku a rybičky U sumečka ve Staňkově.
Spravedlivá odměna nás pak čeká opět U Pytláka ale i na Pergole.
2017 07.12 Třeboň: pivovar Regent
12. 7. 2017
Třetí den je krizový a tak i my si dáváme den bez kola. I proto, že vedro je úmorné, vydáváme se na exkurzi do pivovaru Regent. Když už ho tady pijeme, tak ať vidíme, jak se vyrábí. Musím uznat, že ačkoliv jsem čekal nudu, bylo to celkem zajímavé a mimo jiné jsme se třeba dozvěděli, že černé pivo za svou barvu rozhodně nevděčí karamelu. Nebo, že byl původně v zámku, ale kvůli smradu byl přestěhován ven, na místo zbrojnice, kde stojí dodnes.
Všem vřele doporučujeme. Bonbónkem navrchu je pak závěrečná koštovačka.
2017 07.11 Třeboň: Nové Hrady Terčino údolí
11. 7. 2017
[69,18 km, 2017: 1 313,79 km; převýšení 134 m, celkem nastoupáno: 16 427 m]
Při našem loňském výjezdu na Hojnou Vodu jsme si jen stihli všimnout, kde se Terčino údolí u Nových Hradů nachází. Dnešní cíl tedy bude právě toto krásné údolí, které nechal v údolí Stropnice v roce 1756 vybudovat Jan Nepomuk Buqoy na popud jeho manželky Terezie. V době vzniku se ale jmenoval Valloncherie a byl zbudován podle romantických myšlenek Jeana-Jacquesa Rousseaua.
V roce 1877-97 v něm vznikají empírové lázně, v roce 1803 Modrý dům a z roku 1817 je pak známý vodopád. Park se vyznačuje i zajímavými dřevinami, jako jsou cypřiše, nebo borovice vejmutovky a douglasky, nejstarší je pak více než 500 let starý dub.
Na konci údolí jsme také nemohli minout opravovanou, tedy zavřenou tvrz Cukenštejn ze 14. století.
Absolvoval jsem i masáž baňkami - bylo to velmi zajímavé ...
2017 07.10 Třeboň: Jindřichův Hradec
10. 7. 2017
[80,27 km, 2017: 1 244,61 km; převýšení 128 m, celkem nastoupáno: 15 922 m]
Jeden by si myslel, že po těch letech (jezdíme sem každoročně od roku 2012, někdy i dvakrát za rok) se nedá najít cíl, který bychom ještě nenavštívili. Letos se nám jich ale ještě několik podařilo najít. Jedním z nich je krásný Jindřichův Hradec.
Kolem Rožmberka a Jemčiny pokračujeme po okreskách až do Jindřichova Hradce, kde si dáváme dobrý oběd v Selském obchodě na náměstí. Po proudu Nežárky se vracíme až do Líšného Dvora, kde odbočujeme na žlutou a dále přes Nežárku nahoru do Malíkova. Daleko široko nikde není žádná občerstvovna a tak ve velkém vedru nacházíme doslova oázu ve Vojířově (jsou tam moc milí lidé).
Po modré se dostaneme až na silnici na Peršlák, ze které ale odbočujeme po hrázi rybníka na Staňkov.
Tam ale dnes nedojedeme a co nejpříměji si to namíříme do Třeboně. Tedy na Libořezy, Stříbřec, nezbytné občerstvení U Pytláka ve Staré Hlíně a na Pergole.
2017 07.09 Třeboň: Kolence
9. 7. 2017
[59,34 km, 2017: 1 164,34 km; převýšení 46 m, celkem nastoupáno: 15 331m]
Jen jsme se trošku oklepali z Tour de Krkonoše, přeprali svršky a už jsme mířili do našich oblíbených Jižních Čech. První bude na řade Třeboň.
Včera jsme stihli ještě dojít večer na pivo do pivovaru, dnes naše první cesta musí směřovat k Rožmberku. V Kolencích si dáme oblíbené jatýrka, zvládneme pod Jemčinou projet zatím nám neznámé území od Šestáků k tábořišti na Mláce a oblíbenou alejí dubů podél Nové řeky dojedeme až do Majdaleny. Přes Brannou pak dnešní 60km kolečko uzavřeme.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37