Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

[45,28 km, 2016: 45,28 km; převýšení 130 m, celkem nastoupáno: 442 m]

Letos se zima nechtěla pustit, a tak se na kolo dostáváme až o týden později než v roce 2015, zato ale dáváme rovnou 45 km. Na začátku sezóny je prý třeba honit objem a nikoliv výškové metry (říkala Zuzanka), tak budeme hledat ty rovinky, teda ...

V roce 2015 jsme podnikli celkem 35 cyklovýletů, tedy o 8 více než vloni. Ani letos nejsou zaznamenány všechny, občas jsme si zajeli na kole i do práce a tak nejen díky tomu je stav tachometrů stále nerovný. Já i Zuzanka jsme poprvé překonali hranici 2 tisíc kilometrů, Karolínka bohužel díky učení natočila o něco méně:

Zuzanka: 2 525,2 (+ 678,6) km; maximálka 43,9 km/h
Martin: 2 050,7 (+ 488,3) km; maximálka 71,7 km/h
Karolínka: 644 (-234,0) km; maximálka 68,4 km/h

Nastoupali jsme přes 25 km, což je o 9 km více než v roce 2014 a to je ten zásadní rozdíl. Rok 2015 bych totiž označil za rok KDY NÁM PŘESTALY VADIT KOPCE. Průměrná délka jedné vyjížďky je téměř stejná 56,4 (vloni 57) km.

I letos se nám díky Bohu úrazy vyhnuly, pokud tedy pominu Zuzanky odřenou holeň (není to ta stejná, jalo v loni).

Zaznamenali jsme tedy několik rekordů, těmi dalším je i dosažení mety 800 m.n.m po vlastní ose a překonání převýšení 745 m, stejně tak jako sjezd 40 km z Mote Baldo s klesáním 1700 m, to vše pochopitelně diky dovolené v Lago di Garda. Poprvé jsme také zdolali stovku přímo z domova.

[30,52 km, 2015: 1 976,14 km; převýšení 142, celkem nastoupáno: 25 268 m]

Není to zas tak dávno, co jsme se nechávali na Vyskeř vyvézt autobusem, nyní máme už lepší nohy a tak je Vyskeř po Kozákovu dalším kopečkem, který v okolí překonáváme (navíc tam výborně vaří ;-).
Je to však poslední svezení na kolech v roce 2015.

[54,51 km, 2015: 1 945,62 km; převýšení 179, celkem nastoupáno: 24 468 m]

Rotštejn se v cíl změnil náhodou. Původně jsme chtěli jet na Malou Skálu, ale za Turnovem jsme našli cestu k Zrcadlové koze, kde jsme ještě nebyli a pak už jsme jen jeli vpřed a uhnuli někam do kopce směrem k domovu. A on se tam vyloupnul Rotštejn, takže jsme mohli navštívit i Haničku s Karlem na Chutnovce, kam jsme se na kolách chystali léta.
V Sedmihorkách mi navíc padla vůbec první dvoutisícovka, Zuzance k metě 2500 chybí už také jen pár kiláků.

[27,42 km, 2015: 1 891,11 km; převýšení 131, celkem nastoupáno: 23 334 m]

Nějak nám to po výšlapu na Kozákov nevyšlo, počasí bylo proti a já už nevím co ještě, že na kolo usedáme až za tři týdny. Dáváme lehkou trasu na Vidlák.

[59,69 km, 2015: 1 863,69 km; převýšení 503, celkem nastoupáno: 22 692 m]

Nažhaveni za Gardy hledáme nejbližší kopec alespoň podobných parametrů a tím je pochopitelně Kozákov. Převýšení takové není, ale překvapivě nastoupáme jednou tolik, co na Lago di Tenno (asi proto, že si přidáváme ke Kozákovu i výšlap na Valdštejn.

Poslední den trávíme prohlídkou Riva del Garda, návštěvou "kantýny" a někteří z nás i výstupem na hrad Arco.
Touto cestou chceme poděkovat cestovce BONDO, která nám připravila krásný cyklistický týden. Vše bylo naprosto v pohodě, žádný spěch, polopenze bez závad, stejně jako bydlení i doprava. Dlouho si budeme pamatovat Zdeňkovy zprávy "za tou zatáčkou už je jen malý kopeček", nebo "to budou jen takový brdky ...". Jsme rádi, že jsme vás našli a určitě se s vámi ještě někam svezeme.

[59,14 km, 2015: 1 804,46 km; převýšení 1674, celkem nastoupáno: 21 326 m]

První den 20km rovina, kde bylo vidět její konec, pak 750 převýšení do Ballina, stoupání po úžasné Strada del Ponale a dnes na nás čeká další úžasný zážitek, 40 km z kopce, ze 1760 vysokého Monte Baldo sjedeme k nějakým 65 m.n.m v Lago di Garda.

[35,19 km, 2015: 1 745,32 km; převýšení 631, celkem nastoupáno: 20 853 m]

Dnes je to o 100 m méně, co se výšky týče, ale jedeme po úžasné Strada del Ponale vytesané ve skále. Zprovozněna byla v r. 1851 a po výstavbě nového tunelu přestala autům sloužit v r. 1992. Do roku 2004 byla uzavřena a pustla a až teprve díky desítkám podpisů pod peticí, se v tomto roce změnila na horskou stezkou a stala se Mekkou chodců i cyklistů.
Pod samotným jezerem Ledro jsme si pak užili i několika super stoupání, kde jsme se pak při sjezdu báli, že přepadněme přes řidítka, i když jsme zadkem brousili zadní kolo. Nahoru necelé tři hodiny, dole jsme pak byli za 20 minut. Rozhodně to ale stálo za to!

[35,08 km, 2015: 1 710,13 km; převýšení 745, celkem nastoupáno: 20 081 m]

A je to tu, první horská etapa. Šlapali jsme tři hodiny do kopce, abychom se dostali o nějakých 750 výškových metrů výš. Náš zatím největší vrchařský zážitek, ale dali jsme to a co víc, ono se nám to do kopců začíná líbit! Jupííí!!