Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

Dnes je to bez kol, jedeme do Avignonu a pak se podíváme na akvadukt Pont du Gard. Zároveň se stěhujeme do nového kempu, která je od akvaduktu jen pár kilometrů.

[58 km, 2016: 1 844,49 km; převýšení 742 m, celkem nastoupáno: 26 048 m]

Dnes si dáváme vlastní trasu. Ostatní šlapou z Castellane po levém břehu Vardonu, jiní se nechávají popovést k přehradě Lac de Sainte-Croix. My se necháváme dovést nad jezero, kam si to sjedeme a pak už pošlapeme nahoru po pravé straně do La Palid sui Verdon a po již projeté cestě zpět do kempu. Je opět vedro.

[44,8 km, 2016: 1 786,49 km; převýšení 684 m, celkem nastoupáno: 23 281 m]

Dnes to bude náročné. Vedro kolem 30 stupňů (které nás až do konce našeho putování po Francii neopustí - dokonce bude ještě hůř) a před námi pořádné stoupání až do 1 315 m.n.m., ale ty výhledy do největšího evropského kaňonu za to stály. Do La Palud sur Verdon ve výšce 900 m.n.m. nás hodí ještě autobus, ale pak už musíme po svých.

[68,39 km, 2016: 1 741,69 km; převýšení 1 147 m, celkem nastoupáno: 20 586 m]

Francie, tady jsme ještě nebyli! Po dni stráveném v autobuse nás dnes čeká celodenní sjezd od pramene řeky Verdon, navštívíme krásné středověké městečko Colmars, zastavíme se na kafíčko v podobně hezkém Saint Andre les Aples sjedeme až do Castellane, kde máme kemp. Začínáme v 1900 m.n.m. a do stejné výšky si ještě vyšlapeme po vlastních, ale to bude až v pátek. Dnes je sobota a my vyržíme.

[82,37 km, 2016: 1 673,30 km; převýšení 143m, celkem nastoupáno: 19 736 m]

Na mapě jsem si všimnul, že kopec nad Ostroměří je rozpůlen údolím, které si tam vyhloubila říčka Javorka a tak jsem se vydal to prozkoumat. Je to krásná rovinatá trasa, kde se držet hodně vysoký průměr. Jen část po krajské silnici z Chotče na křižovatku Na Špici se mi nelíbila. Není tam žádná krajnice ale provoz je tam hustý. Příště tedy raději z Mlázovic do Konecchlumí.

[47,39 km, 2016: 1 590,93 km; převýšení 132m, celkem nastoupáno: 18 990 m]

Najít místa, kde jsme v okolí ještě nebyli je stále těžší. S hospodami je to stejné. Dnes ale zaplníme tři bílá místa našich cyklovýletů. Projedeme Všeborskem a stavíme se v Bosni v restauraci Agarden, která je sice poněkud dražší, ale pokrmy tam za ty peníze opravdu stojí. Dali jsme si závazek, že alespoň jednou za sezónu se tady musíme zastavit. Navíc zde jsou cyklisté vítáni! Nakonec se mrkneme i do rekreačního centra Na výsluní nad Drhlenami.

[57,67 km, 2016: 1 543,54 km; převýšení 129 m, celkem nastoupáno: 18 494 m]

Před námi je poslední den. Nakonec nebyla vybrána původní trasa přes Podkováň a Stránov, účastníci chtějí do nově rozšířené hospůdky v Nové Vsi u Bakova. Cestu máme projetou a tak jediným "neznámem" je silnice kolem Mácháče na Břehyni, kterou jsme upřednostnili před šlapáním v turisty přeplněných Doksech.
Cesta od pramene Labe na kole až domů představuje 632,44 km, které jsme dali v osmi dnech. Je zajímavé, že bez ohledu na kilometry i profil jsme téměř vždy dorazili do cílového penzionu kolem sedmé. Nejdelší etapa byla 94kilometrová Přelouč - Kersko, nejkratší je pak ta dnešní.

[59,62 km, 2016: 1 485,87 km; převýšení 386 m, celkem nastoupáno: 17 825 m]

Teď už nám zbývá se jen od Labe vrátit domů. Naplánovali jsme si to na dva dny s přenocováním ve Starých Splavech. Už to není podle vody a tak nás potkalo pár kopečků, ten nejstrmější pak do Nového Oldřichova ale stálo za to. Napojili jsme tam na cyklostezku Varhany vedoucí od Panské skály v Kamenickém Šenove po náspu dřívější jednokolejky. Bylo to do České Lípy asi 12 kilometrů úžasného sjezdu vhodného i pro nezkušené cyklisty.

[64,48 km, 2016: 1 426,25 km; převýšení 188 m, celkem nastoupáno: 16 314 m]

Poslední den na Labi. Rozloučíme se s ním v Bad Schandau, před tím budeme ale ještě obdivovat krásný zámek s občerstvovnou v Děčíně, svezeme se převozem a na závěr si vyšlapeme komec do Vysoké Lípy s převýšením nějakých 150 m

[65,98 km, 2016: 1 361,77 km; převýšení 93 m, celkem nastoupáno: 15 322 m]

Dalo by se říct, že to nejlepší je před námi. Až do Německa je to, s malými výjimkami, jedna krásná cyklostezka vesměs bez automobilového provozu. Vítr už tolik nefouká a tak si tu cestu můžeme náležitě vychutnat.
Kolem račického veslařského kanálu projedeme do Roudnice, kde opouštíme Labskou cyklostezku abychm se ne levém břehu podívali do Terezína. Ten nás sice moc nenabudil, to až krásná cukrárna (Kafe doma) na náměstí v Litoměřicích. Portou Bohemicou jsme pak minouce zříceninu hradu Střekov zdárně dorazili až do Ústí nad Labem.