Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cyklovýlety

Příspěvky

2019 07.25 Krušné Hory: Druhý mlýn - Přísečnice

25. 7. 2019

[34,06 km, 2019: 751,6 km; převýšení 434 m, celkem nastoupáno: 10 824 m]06_bezrucovo_udoli_hubertova_studanka_temer_sucha.jpg

Druhý mlýn má jeden nedostatek, není tam internet a recepce vám informace o cyklobusu nebo vlaku nepoví. Včera jsme tedy na vršcích Krušných Hor zalovili na netu a zjistili, že stačí sjet po cyklostezce do Chomutova k Penny, kde je zastávka busu, který občas bere kola (nutno zjistit dle aktuálního data!). Nedaleko je i nádraží a vláček do Křimova pod Šebík také jezdí, takže by se dal využít i ten. Vyvezli jsme se tedy až na Šebík, čímž jsme si ušetřili 500m převýšení.
Dalo by se říct, že jsme plni energie vyrazili směr Klínovec, ale vedro nás opět přinutilo to vzít jen k vodní nádrži Přísečnice a pak kolem Jelení hory zpět k Satzungu a nad Šebík. Opět bez možnosti se občerstvit, když nepočítám Karlův pramen nad Přísečnicí. Po krátké výměně názorů jsme se nevraceli po velmi frekventované silnici od hraničního přechodu, ale rychle jí přejeli a kolem Polské bažiny se stočili do Bezručova údolí, kterým jsme dojeli zpět.
Dojem z Krušných Hor je takový rozporuplný. Příroda je tu krásná a stejně tak krásné je, že tu opravdu mnoho lidí nepotkáte i v sezóně. Bohužel tu asi díky tomu budete těžko hledat, kde se nějak občerstvit, což je ve vedru trošku problém. Příště bychom tedy jeli spíše na jaře či na podzim, v každém případě ale s nejméně tisícovkou najetých kilometrů, aby nás ty místní kopce tolik netrápily.


Zítra nás čeká přejezd do Třeboně, který strávíme v Kyselce, ale ještě před tím se podíváme na Hasištejn.
 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Cyklovýlety | Fotografie: 2019 07.25 Druhý mlýn Přísečnice | Komentářů: 0

2019 07.24 Krušné Hory: Druhý mlýn - Šebík - Kalek

24. 7. 2019

[50,48 km, 2019: 717,54 km; převýšení 422 m, celkem nastoupáno: 10 241 m]08_pod_jelenim_vrchem.jpg

Třetí den jsme se přesunuli do nového "bydliště" Druhý mlýn nad Chomutovem, cestou jsme ale ještě zajeli podívat na zámek Jezeří a zříceninu hradu Rýzmburk.
Následující den si necháme poradit domorodci a na hřebeny se vydáváme Bezručovým údolím. Je to asi 8 km se stoupáním 4-5 %, takže se to celkem dá, v dnešním vedru se před teplem ale obtížně schováváme i v tomto úzkém údolí. Nevšimneme si odbočky pod vodopádem Chomutovky a vlastně omylem vyšlapeme až na Horu sv. Šebestiána (ten poslední kus byl chuťovka), které se tu jinak neřekne než Šebík. Vracíme se tedy zpět a ten strašný krpál pod Polskou bažinou tlačíme. Pak už to mělo být podle mapy jen po vrstevnici, což se nenaplnilo zcela, tak jako vlastně na všech našich cestách po těchto horách.
Dalším cílem byl Kalek, kde jsme se chtěli v místním zámečku najíst, ale až teprve tam jsme zjistili, že fungují pouze přes víkend! Uprostřed letní sezóny! To nepochopíte, ale ono je to tu tak trochu zvyk, když už se hospoda najde, je zavřená, trošku jako hospoda Na mýtince nám to přišlo. Díky urputnému teplu a hladu měníme opět trasu a vynecháváme Horu sv. Kateřiny. Mapa nám naznačila, že v Zákoutí by mělo být možné něco zakousnout, což si tentokrát už raději telefonicky ověřujeme a chatu Bernavu můžeme opravdu doporučit. Nejen pro to jídlo, ale především pro ochotu, zachránili nám život.
No, a pak už je to opravdu jen a jen z kopce, z Bečova do údolí Chomutovky dokonce dost prudce (z 850 do 450 m.n.m.).
Dnes jsme si opravdu mákli, však jsme na 50 km nastoupali téměř 1,2 km se sklonem 5,1%. Zítra to musíme nějak vylepšit.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Cyklovýlety | Fotografie: 2019 07.24 Druhý mlýn Šebík Kalek | Komentářů: 0

2019 07.22 Krušné Hory: Mikuláška - Fláje - Moldava

22. 7. 2019

[45,31 km, 2019: 667,06 km; převýšení 264 m, celkem nastoupáno: 9 075 m]16_moldava_dnes.jpg

Druhý den jsme chtěli dojet na východ od Mikulášky, kam až nám to síly dovolí. Nejdřív jsem si zajel postesknout na Bouřňák, který je už prý pár let zavřený, což je opravdu neuvěřitelné, když z něj vedou sjezdovky na všechny strany a v létě zase těžko hledáte na hřebeni bydlení a něco k snědku. Je to opravdu záhada. Po cyklostezce 23, 231 a 23A sjíždíme k přehradě Fláje, která je krásná, ale ani tam se nedá koupit ani voda z nádrže. Mrkneme na Flájský plavební kanál a rozhodujeme se, že díky vedru a absenci hospod nebudeme riskovat hlaďák a sjíždíme do Českého Jiřetína, kde nás zachraňuje pohostinství Na Staré poště. Sice žádný Alcron ale nám přišla vhod.
Proto plni energie stoupáme po silnici nad německý Deutschgeorgenthal (Německý Jiřetín) k prima cyklostezce SäM (Sächsische Mittelgebirge), která nás po rovně dovede až nad Holzhau a pak zpět přes hranici na Moldavu. Tam zdoláváme asi vůbec nejhorší stoupání, nahoru po silnici nad fotovoltaiku je to v dnešním vedru prostě nevyjetelné. Dole u nádraží je v malé hospůdce naštěstí otevřeno a můžeme si dát alespoň pivko s polévkou. Pak už je to jen 3 km "domů", pochopitelně vesměs do kopce.
Zjišťujeme, že Krušné Hory jsou sice krásné, ale cestu tu vedou nepochopitelně stále nahoru a dolů, místo aby drželi vrstevnici. Zvlášť v letním parnu je to dost náročné.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Cyklovýlety | Fotografie: 2019 07.22 Mikuláška Fláje Moldava | Komentářů: 0

2019 07.21 Krušné Hory: Mikuláška - Komáří hůrka

21. 7. 2019

[30,04 km, 2019: 621,75 km; převýšení 166 m, celkem nastoupáno: 8 208 m]06_komari_hurka_dole_krupka_a_teplice.jpg

V Krušných Horách jsme nikdy nebyli a tak jejich zdolání pro nás byla výzva. Podle naplánovaných tras to nevypadalo nijak drasticky, co na nich ale nebylo vidět, že tu opravdu nic není. Tedy příroda je tu krásná, což podtrhují úžasné výhledy na severočeskou uhelnou pánev, ale chybí tu byť sebemenší občerstvovny, takže spíš počítejte, že celý den pojedete na vlastní zásoby.
Útočiště jsme našli v chatě Mikuláška, přímo nad Hrobem. Hezká chatička, kde se zastavil čas a tak jsme se vrátili do doby lyžařských výcviků z našeho mládí, nicméně personál by příjemný i jídlo se dalo.
První den byla v plánu 70km trasa až za Tisou do Německa, ale nakonec jsme byli rádi, že jsme ukrojili alespoň polovinu. Kolem totiž kroužily bouřky, takže jsme to vzali jen na Komáří hůrku, kde je prima hospoda a přečkali tam první déšť. Po Sedmihůrské cestě s krásnými výhledy jsme se vrátili na Cínovec a pak domů.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Cyklovýlety | Fotografie: 2019 07.21 Mikuláška Komáří hůrka | Komentářů: 0

2019.07.05 Tour de Šumava: Nová Pec Vítkův hrádek - Schwarzenberský kanál II.

5. 7. 2019

[60,06 km, 2019: 591,71 km; převýšení 197 m, celkem nastoupáno: 7 707 m]08_jezova.jpg

Dnes pojedeme podle kanálu 25 km. Hodně jich už je hezky opravených s vodou, chybí jim jen to dřevo, jsou ale části, kde se doslova ztrácí. V každém případě je to krásná projížďka vesměs ve stínu stromů, tak doufám, že kůrovec tuhle část Šumavy mine. Bohužel tu není mnoho kde se naobědvat, penzion Maria v Zadní Zvonkové máme na samotném začátku, stejně jako rakouský Sonnenwald, no a pak už máme po cestě jen smažírny v Horní Plané.
Mohli bychom, stejně jako to dnes udělal Jarda, vyšlápnout na Vítkův kámen (nebo hrádek, jak chcete), ale ani tam není nic lepšího než langoš se smažákem a buřty. Ale my to vydržíme, těšíme se domů do hotelu Merlin na nějakou tu rybí specialitku.
Mě ale do smíchu moc nebude, protože jsem to na cestě zpět někde pod Kozí strání položil a dobře si natloukl. Naštěstí nic zlomeného nebylo, odnesl to jen batoh. Přiznávám, že jsem asi podcenil tlak v pneumatice a ona se, jsa podhuštěna, v mírné levé zbortila a já šel přes řidítka, možná to byl rychlý defekt, to se už těžko pozná. Od té chvíle ale jezdím už vždycky s helmou a v autě mám vždy připravený kompresor.

 

2019.07.04 Toir de Šumava: Nová Pec Jelení Nové Údolí - Schwarzenberský kanál I.

4. 7. 2019

[47,94 km, 2019: 531,65 km; převýšení 240 m, celkem nastoupáno: 7 015 m]03_schwarzenbersky_kanal_dolni_portal.jpg

Díky umu a schopnosti páně Rossenauerova existuje na Šumavě Schwarzenberský kanál (více na další stránce) a můžeme téměř po rovině projet od Špičáku nad Novým Údolím pod Vítkův kámen u Přední Výtoně, celkem je to 44 km se spádem 0,2 až 0,7 %. My to pojedeme nadvakrát.
První představuje jeho severní část od Jelení, musíme tedy nejdříve vyšlapat z Nové Pece ke kanálu. Jako nejlepší se nám jeví to vzít k akvaduktu, což si zaslouží následnou odměnu v podobě výborného domácího koláče s kávičkou v občerstvení Na Jeleních Vrších. Mrkneme se do plavebního tunelu a pak už nás čeká asi 12 km rovinky k jeho počátku pod Špičákem u Rossenauerova pomníčku (920 mnm).
Teď už zbývá sjet do Nového Údolí, kde nás čeká oběd ve výborné hospodě stejného jména. Protože je opravdu horko, zvládneme se ještě podívat na nejkratší mezinárodní železnici na světě a po poradě díky vedru vypouštíme cestu ke Strážnému, ale pojedeme po silnici z mírného kopce do Stožce a pak k Mrtvému luhu.

 

2019.07.03 Tour de Šumava: Modrava - Vchynickotetovský kanál

3. 7. 2019

[30,52 km, 2019: 483,71 km; převýšení 97 m, celkem nastoupáno: 6 609 m]08_hauswaldska_kaple.jpg

Když jsme v pondělí museli kvůli bouřce dojet z Jenštějna cyklobusem, připravili jsme se o Vchynickotetovský kanál. Proto využíváme den přejezdu k tomu, abychom si tuhle pohodičku užili. Vracíme klíče od pokojů a nasedáme na kola, směr Hradlový most. Právě díky jeho nedávné obnově se tento kanál dá projet vlastně celý, od jeho začátku u tohoto mostu, až ke vtokovému objektu nad Srním.
Cestu se také podíváme na Hauswaldskou kapli - o ní více info na další stránce.
Nakonec nasedáme do aut k místu našeho dalšího pobytu, kterým se stane hotel Merlin v Nové Peci, odkud budeme vyrážet k dalšímu kanálu - Schwarzenberskému.

 

2019.07.02 Tour de Šumava: Modrava - pramen Vltavy - Knížecí - Zadov

2. 7. 2019

[58,96 km, 2019: 453,19 km; převýšení 373 m, celkem nastoupáno: 6 466 m]04_vltava.jpg

Řekl bych, že tato etapa by se dala nazvat královská, čeká nás při cestě k pramenu Vltavy táhlé utahující stoupání pod Černou horou a po krátkém sjezdu k němu ještě výšlap na Pod Stráží. Pak už je to ale vesměs pohoda, mírné sjezdy s mírným stoupáním.
Nejdřív se zastavujeme na Knížecích Pláních v Myslivně na oběd, pak sjedeme až do Borové Lady a pak budeme šlapat nahoru až na Pláně u Churáňova.
Holky se pak vydaly už přímo domů a nezapomněly se zastavit v pěkně mastné cukrárně na Kvildě (Bohemica - Rustica), my to ještě vzali přes Zadov až na Zhůří. I my jsme se zastavili na Kvildě, ovšem ne v cukrárně, ale v pivovaru Pekárna (pochopitelně proto, že Jarda musel měnit duši ;-)).

 

2019.07.01 Tour de Šumava: Modrava Prášily Rovina

1. 7. 2019

[37,82 km, 2019: 394,23 km; převýšení 646 m, celkem nastoupáno: 5 500 m]07_polednik.jpg

Vedro už od rána. Podle Roklanského potoka to ještě jde, ale stoupání pod Oblík nám dává zabrat. I proto se Bavorskou cestou odděluje část výpravy směrem na Poledník a zbytek pokračuje rekreačním tempem ke Slunečné. Společně pak dojíždíme do Prášil, kde nás zachraňuje místní cukrárna. Stihneme se ještě podívat na bizony a malou botanickou, než nás těsně za vesnicí dostihne menší krupobití. Je škoda, že místní "replika" keltského hradiště už asi definitivně bere ze své. Vstupovat by se tam nyní už nemělo.
Myslíme, že nám to po dešti půjde do stoupání na Rovinu lépe, ale opak byl pravdou. Proto se rychle schováváme do stínu restauračního zařízení, kde chceme to největší vedro přečkat. Neskutečné množství obtížného hmyzu (ano, repelent máme na pokoji v kufru) nám nedovoluje se zastavit v chátrající doktorově chalupě v Pustinách a U Malého Babylónu se dáváme na sestup k Radkovu. Čekal jsem lepší terén, za ten výšlap na Rovinu to žádná velká odměna není, příště to musíme vzít více na jih přes Paště.
Nakonec se dostáváme do Radešova, kde nás přicházejí oblaka nutí hledat náhradní řešení v podobě cyklobusu. A opravdu, s prvními velkými kapkami v Rejštejně nastupujeme a necháme se vyvést přímo před hotel Modrava, takže se můžeme zajet mrknout ještě do pivovaru Layer. Jarda se ani tentokrát nenechal zahanbit a nedal ani na déšť a převýšení a nedlouho po nás dorazil po vlastní ose!

 
Celý příspěvek | Rubrika: Cyklovýlety | Fotografie: 2019.07.01 Modrava Prášily Rovina | Komentářů: 0

2019.06.30 Tour de Šumava: Modrava - Březník

30. 6. 2019

[15,12 km, 2019: 356,41 km; převýšení 270 m, celkem nastoupáno: 4 969 m]06_myslivna_breznik.jpg

Letošní cyklodovolená s kamarády nás zavedla na Šumavu. Scházíme se na Modravě ve stejnojmenném hotelu, kdy my nocujeme už potřetí (doporučujeme). Prohodíme jen pár slov a už rychle na kolo a někam ještě na chvíli vyrazit. Nejlepší to bude na Březník, kde jsme ještě nebyli a vzhledem k pozdějšímu času se nedá očekávat nějaký turistický nával, což se potvrdilo. Krásné počasí, úžasný vzduch i příjemné mírné stoupání, prostě nádhera. Bohužel myslivna na Březníku už měla zavřené a tak jsme se alespoň domluvili, že když přes hatě na Cikánské slati kola povedeme, nebude pro nás platit zákaz visící hned za myslivnou na stromě (u myslivny je kontroverzní pomník zastřeleného Václava Horváta - text uvádím na další stránce).
Za slatí tu ale už žádná hitparáda není, celkem prudký sjezd je plný štěrku a kamení a tak se můžeme alespoň pokochat neznámými pohledy na Modravu i Klostrmanovu a Bakalovu chatu.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Cyklovýlety | Fotografie: 2019.06.30 Modrava Březník | Komentářů: 0

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36

následující »